- František Csefay.jpg (169.45 KiB) Zobrazeno 329 x
František se narodil dva roky po skončení Druhé světové války v Bratislavě. Z jeho vyprávění vím, že to bylo jen tak tak. Františkova maminka byla totiž bratislavská němka a jako taková, se měla stát součástí tehdejšího odsunu Němců. Již prý byla určena do nějakého transportu, když si úředníci Červeného kříže všimli jejího pokročilého těhotenství a ona byla z transportu vyjmuta. Směla zůstat v Bratislavě, kde se protloukala jak mohla a kde se František posléze narodil. Zde strávil i dětství, které v rodině samoživitelky, které tehdy každý dával najevo její národnost, nebylo zrovna procházkou růžovým sadem. Fanda zde řádně vychodil základní školu. Již v té době se u něho projevila láska ke všemu živému a již jako malý kluk začal inklinovat také k poznávání života vodních organismů, zejména pak k akvaristice. Jak se začal blížit konec školní docházky začala rodina ideologicky pro úřady v té době nepatřičná, hledat, co s Františkem dál.
František při mé jedné návštěvě vzpomínal, že jim bylo naznačeno, že v rodné Bratislavě nemá na slušnější pokračování vzdělání žádnou šanci. Kromě zájmu o faunu měl ještě jednu zálibu. Krom péče o ducha, pečoval hojně i o tělo a v patnácti letech si vypracoval pěknou muskulaturu a zájem o zápasnické discipliny. Díky tomu, že v tom byl setsakra dobrý, podařilo se nějakému známému získat doporučení ke studiu na střední škole daleko od Bratislavy (laskavý čtenář promine, ale za ta léta, kdy mi o svých osudech vyprávěl, se mi dávno vykouřilo z hlavy, ve ktrém městě ona škola s internátem sídlila. Zda-li to bylo v Trnavě, Trenčíně nebo jinde si fakt již nevzpomínám.). Zde se krom studia zabýval kukturistikou a zejména zápasnictvím, ve kterém byl tak dobrý, že se vypracoval až na tehdejší vrchol slovenského dorostu.
Tak utekla léta středoškolských studií a opět přišlo rozhodování, co dál. Díky úspěchům ve sportu a samozřejmě vynikajícímu prospěchu, byly budoucí vyhlídky již mnohem lepší a František se rozhodl odejít k dalšímu studiu do Brna, kde byl přijat na Vysokou školu veterinární. Po ukončení studia rigorosem získal titul MVDr. a vzápětí začal pracovat v brněnském Výzkumném ústavu veterinárního lékařství. I zde jeho hvězda stoupala a brzy se stal pravou rukou tehdejší místní veličiny doc. Plevy, se kterým pracoval na důležitém a úspěšném výzkumu vakcín pro kaprovite ryby. To se již psal začátek sedmdesátých let. Zde v té době se seznámil také s dcerou svého šéfa, která zde pracovala jako odborná laborantka, Františkovou budoucí paní.
- 01. setkání na Slapech, R.Stawikowski, F.Csefay, J.Novák.jpg (100.69 KiB) Zobrazeno 328 x
Ještě ve svých začátcích v Brně, se pohyboval v místním světě zápasnických sportů. Zde se stal mimo jiné kamarádem řady československých hvězd tohoto odvětví sportu, zejména pak jedné ze siláckých ikon brněnské scény – jmenovce Franty Kocourka. František dostal mimo jiné do vínku i jazykové nadání. Jeho mateřštinami byla jednak němčina a slovenčina a částečně i maďarština, ve škole se učil ruštinu a později i angličtinu a francouzštinu, na vysoké samozřejmě i latinu. Již během studií na vysoké škole postupně přešel na češtinu. Krom latiny se dokázal bravurně domluvit ve všech uvedených jazycích a nebyl pro něho žádný problém studovat v originálním pojetí jakékoliv příslušné materiály.
Nejen, že sám pro akvaristy erudovaně přednášel (nezkazil nikdy žádnou legraci - jeho přednášky byly naprosto vyčerpávající a nikdy jsem nezažil, že by přitom někdo usnul), ale také překládal zahraniční přednášející. To nebylo ale všechno. Již na začátku studií v Brně se samozřejmě seznámil nejen přes Frantu Kocourka, s brněnským hantecem, který jej velmi zaujal a to natolik, že se vypracoval na znalce této speciální „brněnštiny“.
Již během středoškolských studií jej naplno zaujala akvaristika a to v celé její šíři záběru. Zvlášť od počátku svého života v Brně, kterému po celý svůj další život zůstal věrný (do Bratislavy za maminkou jezdíval pak již jen na návštěvy), tomuto koníčku dal všechno a díky jazykové vybavenosti se zprvu písemně, později i osobně začal seznamovat s akvaristy z celé Evropy, zejména pak Německa, Rakouska a Švýcarska. Třebaže se mu v akváriích objevovaly rybky všech možných skupin, František byl především milovníkem cichlid. V domě původně svého tchána, docenta Plevy, na Olomoucké třídě, si vybudoval na osmdesátá léta moderní pěstírnu, kde se díky jeho známostem, objevovaly mnohé rarity z říše tropické akvaristiky. Měl rád všechno, co mělo šupiny a žilo ve vodě, tedy i tzv. studenovodní rybky, s kaprovitými v čele. V pozdější době podřídil tomuto směru i přilehlou menší zahradu na Olomoucké, kde vybudoval v podobě japonské zahrady vodní svět pro chov Koi kaprů.
- 02. AkvaÚVALY,2000.jpg (71.41 KiB) Zobrazeno 328 x
Netuším přesně od kdy, ale pravděpodobně již během svých studií na veterině se stal členem brněnského Cyperu a v polovině osmdesátých let i jedním ze zakládajících členů tehdejšího Klubu chovatelů cichlid (KCHC), vedeného pardubickým akvaristou Ing. Macenauerem. Právě díky Františkovi se na konci osmdesátých let zúčastnil proslulé akce s mezinárodním přídechem, pořádané pražským spolkem Akvárium zal. 1899 ve spolupráci s KCHC v hotelu na slapské přehradě Rainer Stawikowski, Heiko Bleher a Hainz Büscher. Později uvedl na českou scénu i významného rakouského ichtyologa a akvaristu Antona Lamboje. Brzy po nástupu devadesátých let František obdržel certifikaci soudního znalce tropických akvarijních rybek (jediný v ČR) a krátce nato opoustil VÚVL a začal podnikat jako profesionální chovatel a exportér okrasných rybek. K tomu si pořídil dodávku Ford Transit, se kterou začal objíždět západoevropské odběratele nejen v Německu, ale i ve Francii a Holandsku.
Někdy po začátku devadesátých let se díky společenským a ekonomickým změnám ve společnosti, podobně jako tomu bylo napříč celou akvaristickou Československou spolkovou scénou, začal utlumovat chod KCHC, až okolo roku 1993 přestal existovat úplně. Uběhlo několik let a cca okolo přelomu let 1996 – 1997 se ozvalo několik členů tohoto klubu, že je konce činnosti škoda a že by bylo dobré klub resuscitovat. Za svého mluvčího si tato partička zvolila právě Františka, který se spojil s Ing. Macenauerem. Ten však již o klub neměl žádný zájem. Na jaře roku 1997 však přibývají hlasy akvaristů cichlidářů, kteří by rádi činnost klubu znovu obnovili.
- 03. 1. ČCK grilování, Leský mlýn 2004.jpg (142.53 KiB) Zobrazeno 328 x
Tento zájem vyústil k tomu, že František inicioval s pomocí časopisu Akvárium-Terárium setkání zájemců na červen t.r. do Brna. Dne 7.6.1997 se v zasedací místnosti tiskárny ČSCH v Plotní ulici začíná úderem desáté hodiny dopolední, psát historie „nového“ cichlid klubu. František se ujal role vůdčí osobnosti. Druhá, vlastně de jure ustavující schůze, byla pak svolána na půlku září do Rychnova nad Kněžnou, kde se v rámci široké celostátní akce uskutečnilo setkání cichlidářů ve společenské místnosti Basket Clubu př. Ing. Hanzlíka (proslulého sběratele rybek). Zasedání bylo okořeněné účastí a přednáškou dánského lovce rybek a akvaristy Kaje Andersena a přednáškou doktorů Jaroslava Hofmanna a Jindry Nováka.. Zde tehdy František vyrozuměl přítomné, mezi nimiž bylo i plno členů bývalého KCHC, že již není možné obnovit starý klub a je třeba tedy založit organizaci novou. Byly zde projednány nové stanovy a zvoleno předsednictvo.
- 05. Oslavy 100 let Cyperu 17.3.2007, Uwe Werner a František.jpg (145.86 KiB) Zobrazeno 328 x
V Basket Clubu se akce zúčastnilo přes stodvacet zájemců. Přes snahy nového předsednictva však zájem mnohých postupně ubýval. Násedující akce v hotelu na brněnském výstavišti v červnu 1998 se již zúčastnila pětina lidí a přes veškeré snahy členská základna dál ubývala. Já jsem se stal členem nového klubu na ustavující schůzi v září 1997 v Rychnově a velmi brzy jsem se s Fandou spřátelil. Byl to velice hodný a obětavý člověk a velmi jej v průběhu nejbližších let mrzelo, že lidé ztrácí o spolkový život zájem. Několik setkání ČCK jsme uskutečnili i na jarních akcích Úvalského spolku akvaristů v salonku hotelu Sokol. František mne i několikrát přesvědčoval, abych se stal členem vedení klubu, ale dlouho jsem odolával. Teprve na podzim v roce 2003 jsem si vše nechal projít hlavou a na brněnském podzimu na nabídku kývnul. Přepracovali jsme mnohokrát z MV ČR vrácené stanovy a do konce zimy byl Český cichlid klub konečně řádnou organizací i dejure.
- 04. ČCK kongres 12.12.09 Úvaly.jpg (150.2 KiB) Zobrazeno 328 x
František byl tehdy se stavem věcí klubu spokojený, horší to však bylo s jeho podnikáním, kdy na jeho chovatelskou a exportérskou živnost dolehla mohutná krize celé pet sféry, která po roce 2003 tvrdě dolehla také na profi akvaristiku. Podnikat vydržel přesně do r. 2008, kdy odešel rovnou do důchodu. V té době se vzdal také presidentské funkce v ČCK a utlumil i svou chovatelskou činnost. Ještě v roce 2007 pomohl mateřskému Cyperu s pozváním zahraničních osobností na oslavy sta let výročí od založení brněnského spolku a pak se v rámci akvaristiky postupně začal stahovat do ústraní. Smutně vzpomínám na jeho slova, která vyslovil, kdykoliv se jej v pozdějších letech někdo zeptal na pěstírnu, již postupně likvidoval: „Ja su není akvarista!“.
- 06. Vzpomínání u fotek, 2012.jpg (157.72 KiB) Zobrazeno 328 x
Na začátku druhé dekády se ještě tu a tam objevil na Akvaristickém podzimu, pořádaném tehdy na předměstí Brna v Žebětíně, ale po roce 2016 již nechodil ani tam a po nástupu epidemie covidu se přestal o akvaristiku úplně zajímat. V té době se i s paní odstěhoval na okraj Brna do nového rodinného domku. Byly zde i pěkné prostory pro novou pěstírnu rybek, ale Fanda již neměl vůli pokračovat s chovy, ani vzájemně komunikovat třeba přes mail. Ptal jsem se tehdy jeho paní, jesli je nějaký problém, ona mi odpověděla, že o to ztratil naprosto zájem. Poslední z akvaristů, kteří jej občas společensky navštěvovali, byl letitý člen Cyperu Karel Matýsek. Od něho jsem se před časem dověděl, že František prodělal mozkovou příhodu, že se ale dává dohromady. Tuto středu jsem dostal od Petra Dvořáka, předsedy Cyperu smutný mail. Fanda ve věku 79 let odešel.
- 07. Akv. podzim Brno 2016, zleva - František, V.Fábry, Z.Dočekal.jpg (100.26 KiB) Zobrazeno 328 x
